Skriptum o lidském jednání
Teorie dobra
„Stát je zločinnou organizací, mnohem impozantnější a úspěšnější než kterákoli mafie.“ Murray N. Rothbard
O knize
Ústředním tématem knihy jsou pojmy dobra a zla. Východiskem k jejich objasnění je stěžejní fakt o člověku, axiom praxeologie, že každý člověk jedná ve vlastním zájmu. Dobro je v knize ztotožněno s existencí samou — je jí příroda, člověk, lidský rozum, vesmír. Zlo naproti tomu v ontologickém smyslu neexistuje; existuje pouze jako zlé lidské jednání namířené proti existenci. Dobro a zlo tak nejsou protiklady, nýbrž principiálně odlišné koncepty.
Z takto pojatého dobra vyplývá přirozená morálka, jejímž základem je nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zatímco zlé lidské jednání se v dějinách „zhmotnilo“ ve stát — instituci, která ze své podstaty odporuje lidské povaze a neomezeně organizuje životy lidí prostřednictvím zdanění, byrokracie a kontroly.
Dobro jako existence
Dobrem je vše, co existuje — příroda, člověk, rozum. Zlo je pouze jednání proti existenci, ne opačný pól dobra.
Přirozená morálka
Základem mírového soužití je nedotknutelnost soukromého vlastnictví a dobrovolnost mezilidských vztahů.
Kritika státu
Stát jako institucionalizované násilí — zdanění, byrokracie a kontrola — proti lidské přirozenosti.
Kniha dokazuje, že přirozená morálka je podmínkou prosperity a pokojného soužití lidí, a že jen svobodné mezilidské jednání, nikoli existence států, může vést k mírumilovné civilizaci. „Teorie dobra“ je zároveň drtivou kritikou státu jako takového a obhajobou společnosti svobody, založené na dobrovolnosti a respektu k soukromému vlastnictví.
Anotace všech kapitol →Obsah
Jedenáct kapitol od otázek lidského poznání přes praxeologii a přirozenou morálku až po kritiku státu a vizi společnosti ryzí svobody.
1Otázky, jimž nelze uniknout
- 1.1 Úvahy o lidském poznání
- 1.2 Filosofie versus metafyzika
- 1.3 Bez ideologie a teologie
2Stará smlouva Hebrejů
- 2.1 O původu vesmíru
- 2.2 Ejhle člověk
- 2.3 Není dobré být o samotě
3Jehošua
- 3.1 Dobrá zpráva na počátku letopočtu
- 3.2 Dramatická první lekce
- 3.3 Nárožní kámen
- 3.4 Dva tisíce let kristovství
4Obecná teorie lidského jednání
- 4.1 Axiom lidského jednání
- 4.2 Stručně o praxeologii
- 4.3 O lidském jednání podrobněji
- 4.4 O prostředcích
- 4.5 Úděl člověka
5O lidském jednání v rámci společnosti
- 5.1 Jedná jednotlivec
- 5.2 O lidské přirozenosti
- 5.3 Lidské společenství
- 5.4 Společnost ryzí svobody
- 5.5 Přirozená morálka
- 5.5.1 Právo, zákon, svoboda
- 5.5.2 Vlastnictví sebe sama
- 5.5.3 Pozemkové vlastnictví
- 5.5.4 Sebeobrana
- 5.5.5 Teorie trestu
- 5.5.6 Teorie smlouvy
6Násilí v mezilidských vztazích
- 6.1 Definice státu
- 6.1.1 Zdanění
- 6.1.2 Svobodné volby?
- 6.1.3 Nadvláda nad územím (státu)
- 6.1.4 Zmatení pojmů; právo versus „zákonodárce“
- 6.1.5 Většinové mínění a propaganda
- 6.2 Válečná tažení vně státu
- 6.3 Příklady (ne)fungování státu
- 6.3.1 Socialismus
- 6.3.2 „Veřejné zdraví“
- 6.3.3 Státní bezpečnost
- 6.3.4 Školství
7Teorie dobra
- 7.1 O dobru a o „zlu“
- 7.2 Chtít mu dobro
- 7.3 Milovat existenci
- 7.4 Království dobra
8Spontánní řád
- 8.1 Nadvláda dělby práce a dobrovolné směny
- 8.2 Aby lidi byli a bylo jim (velmi) dobře
- 8.3 Trh a stát
9Umění života
- 9.1 Ta lidská svoboda
- 9.2 Chvála rozumu
- 9.3 O majetku
- 9.4 Nedotknutelnost vlastnictví
- 9.5 O manželství
- 9.6 Opatrovnictví dětí
- 9.7 Důchodová reforma
- 9.8 Lež, zadarmo, populismus
- 9.9 Virtuální realita
- 9.10 Cesta, pravda a život
10Vítězství spontánního řádu
- 10.1 Souboj státu s lidskou přirozeností
- 10.2 Cesta ke společnosti ryzí svobody
Ukázka
Z předmluvy autora.
Lidé již od pradávna zkoumají svět a touží poznat zákonitosti, jimž vesmír podléhá. Astrofyzici pátrají v nekonečných hlubinách kosmu po „počátcích“ času a prostoru, přírodovědci se úpěnlivě snaží odhalit, jak vznikl život na naší planetě, lékařská věda hledá způsoby, jak léčit všechny nemoci. Je nepochybné, že na počátku třetího tisíciletí činí lidstvo první krůčky v kolonizaci vesmíru.
Naproti tomu se zdá, že mnozí z nás se nezajímají, kým a čím jsou naše osobní životy ovlivňovány, jakým zákonitostem jako lidské bytosti podléháme. Existuje ohromné množství lidí, kteří věří, že životy všech lidí musí být vždy a navždy řízeny vládou a státními úředníky. Přesvědčení těchto lidí je tak skálopevné, že každý, kdo i jen naznačí, že tomu tak být nemusí, je v jejich očích přinejmenším podivín.
A proto se ptám: Je „normální“, že člověk je řízen prostřednictvím tisíců vládních zákonů, vyhlášek a nařízení? Je přirozeným stavem, že člověk sám nerozhoduje o svém životě a majetku? Což není člověk nadán rozumem a není svéprávnou bytostí? Opravdu neexistuje žádná jiná alternativa uspořádání mezilidských vztahů než stát?
Mé pojednání je hledáním odpovědí na tyto otázky. Je polemikou s „věřícími ve stát“ a zároveň výpovědí o mém pátrání po tom, co je člověku vlastní, v čem spočívá jeho přirozenost. Chce ukázat, že uspořádání mezilidských vztahů je jednou ze základních otázek života každého z nás.
O autorovi
Inspirace a zdroje
Text vychází z více než šedesáti titulů filosofie, teologie, logiky a ekonomie — od antiky po současnost. Mezi hlavní zdroje patří:
Zobrazit úplný seznam pramenů →Získat knihu
E‑kniha zdarma
Kompletní text ke stažení bez registrace, ve formátu podle chuti.
Tištěná skripta
199 Kč + poštovné. Limitovaný náklad, vydáno vlastním nákladem autora.
Objednat e‑mailem