Skriptum o lidském jednání

Teorie dobra

Jaroslav Kvapil

„Stát je zločinnou organizací, mnohem impozantnější a úspěšnější než kterákoli mafie.“ Murray N. Rothbard
Obálka knihy Teorie dobra — Jaroslav Kvapil

Ústředním tématem knihy jsou pojmy dobra a zla. Východiskem k jejich objasnění je stěžejní fakt o člověku, axiom praxeologie, že každý člověk jedná ve vlastním zájmu. Dobro je v knize ztotožněno s existencí samou — je jí příroda, člověk, lidský rozum, vesmír. Zlo naproti tomu v ontologickém smyslu neexistuje; existuje pouze jako zlé lidské jednání namířené proti existenci. Dobro a zlo tak nejsou protiklady, nýbrž principiálně odlišné koncepty.

Z takto pojatého dobra vyplývá přirozená morálka, jejímž základem je nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zatímco zlé lidské jednání se v dějinách „zhmotnilo“ ve stát — instituci, která ze své podstaty odporuje lidské povaze a neomezeně organizuje životy lidí prostřednictvím zdanění, byrokracie a kontroly.

01

Dobro jako existence

Dobrem je vše, co existuje — příroda, člověk, rozum. Zlo je pouze jednání proti existenci, ne opačný pól dobra.

02

Přirozená morálka

Základem mírového soužití je nedotknutelnost soukromého vlastnictví a dobrovolnost mezilidských vztahů.

03

Kritika státu

Stát jako institucionalizované násilí — zdanění, byrokracie a kontrola — proti lidské přirozenosti.

Kniha dokazuje, že přirozená morálka je podmínkou prosperity a pokojného soužití lidí, a že jen svobodné mezilidské jednání, nikoli existence států, může vést k mírumilovné civilizaci. „Teorie dobra“ je zároveň drtivou kritikou státu jako takového a obhajobou společnosti svobody, založené na dobrovolnosti a respektu k soukromému vlastnictví.

  • 202 stran
  • 11 kapitol
  • 1. vydání, leden 2024
  • vydáno vlastním nákladem
Anotace všech kapitol →

Jedenáct kapitol od otázek lidského poznání přes praxeologii a přirozenou morálku až po kritiku státu a vizi společnosti ryzí svobody.

1Otázky, jimž nelze uniknout
  1. 1.1 Úvahy o lidském poznání
  2. 1.2 Filosofie versus metafyzika
  3. 1.3 Bez ideologie a teologie
2Stará smlouva Hebrejů
  1. 2.1 O původu vesmíru
  2. 2.2 Ejhle člověk
  3. 2.3 Není dobré být o samotě
3Jehošua
  1. 3.1 Dobrá zpráva na počátku letopočtu
  2. 3.2 Dramatická první lekce
  3. 3.3 Nárožní kámen
  4. 3.4 Dva tisíce let kristovství
4Obecná teorie lidského jednání
  1. 4.1 Axiom lidského jednání
  2. 4.2 Stručně o praxeologii
  3. 4.3 O lidském jednání podrobněji
  4. 4.4 O prostředcích
  5. 4.5 Úděl člověka
5O lidském jednání v rámci společnosti
  1. 5.1 Jedná jednotlivec
  2. 5.2 O lidské přirozenosti
  3. 5.3 Lidské společenství
  4. 5.4 Společnost ryzí svobody
  5. 5.5 Přirozená morálka
  6. 5.5.1 Právo, zákon, svoboda
  7. 5.5.2 Vlastnictví sebe sama
  8. 5.5.3 Pozemkové vlastnictví
  9. 5.5.4 Sebeobrana
  10. 5.5.5 Teorie trestu
  11. 5.5.6 Teorie smlouvy
6Násilí v mezilidských vztazích
  1. 6.1 Definice státu
  2. 6.1.1 Zdanění
  3. 6.1.2 Svobodné volby?
  4. 6.1.3 Nadvláda nad územím (státu)
  5. 6.1.4 Zmatení pojmů; právo versus „zákonodárce“
  6. 6.1.5 Většinové mínění a propaganda
  7. 6.2 Válečná tažení vně státu
  8. 6.3 Příklady (ne)fungování státu
  9. 6.3.1 Socialismus
  10. 6.3.2 „Veřejné zdraví“
  11. 6.3.3 Státní bezpečnost
  12. 6.3.4 Školství
7Teorie dobra
  1. 7.1 O dobru a o „zlu“
  2. 7.2 Chtít mu dobro
  3. 7.3 Milovat existenci
  4. 7.4 Království dobra
8Spontánní řád
  1. 8.1 Nadvláda dělby práce a dobrovolné směny
  2. 8.2 Aby lidi byli a bylo jim (velmi) dobře
  3. 8.3 Trh a stát
9Umění života
  1. 9.1 Ta lidská svoboda
  2. 9.2 Chvála rozumu
  3. 9.3 O majetku
  4. 9.4 Nedotknutelnost vlastnictví
  5. 9.5 O manželství
  6. 9.6 Opatrovnictví dětí
  7. 9.7 Důchodová reforma
  8. 9.8 Lež, zadarmo, populismus
  9. 9.9 Virtuální realita
  10. 9.10 Cesta, pravda a život
10Vítězství spontánního řádu
  1. 10.1 Souboj státu s lidskou přirozeností
  2. 10.2 Cesta ke společnosti ryzí svobody
11Bibliografie

Z předmluvy autora.

Lidé již od pradávna zkoumají svět a touží poznat zákonitosti, jimž vesmír podléhá. Astrofyzici pátrají v nekonečných hlubinách kosmu po „počátcích“ času a prostoru, přírodovědci se úpěnlivě snaží odhalit, jak vznikl život na naší planetě, lékařská věda hledá způsoby, jak léčit všechny nemoci. Je nepochybné, že na počátku třetího tisíciletí činí lidstvo první krůčky v kolonizaci vesmíru.

Naproti tomu se zdá, že mnozí z nás se nezajímají, kým a čím jsou naše osobní životy ovlivňovány, jakým zákonitostem jako lidské bytosti podléháme. Existuje ohromné množství lidí, kteří věří, že životy všech lidí musí být vždy a navždy řízeny vládou a státními úředníky. Přesvědčení těchto lidí je tak skálopevné, že každý, kdo i jen naznačí, že tomu tak být nemusí, je v jejich očích přinejmenším podivín.

A proto se ptám: Je „normální“, že člověk je řízen prostřednictvím tisíců vládních zákonů, vyhlášek a nařízení? Je přirozeným stavem, že člověk sám nerozhoduje o svém životě a majetku? Což není člověk nadán rozumem a není svéprávnou bytostí? Opravdu neexistuje žádná jiná alternativa uspořádání mezilidských vztahů než stát?

Mé pojednání je hledáním odpovědí na tyto otázky. Je polemikou s „věřícími ve stát“ a zároveň výpovědí o mém pátrání po tom, co je člověku vlastní, v čem spočívá jeho přirozenost. Chce ukázat, že uspořádání mezilidských vztahů je jednou ze základních otázek života každého z nás.

Pokračovat ve čtení v e‑knize →

Jaroslav Kvapil

Narodil se 4. 9. 1953 do katolické rodiny v komunistickém Československu. Jako chlapec pomáhal prarodičům, kteří odmítli vstoupit do zemědělského družstva a museli odvádět státu „státní dodávky“ ze svého malého hospodářství — socialismus tak poznával na vlastní kůži už v dětství. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pro něj byla dalším formativním zlomem.

Za normalizace byl kvůli „protispolečenskému chování“ vyloučen Státní bezpečností ze studia technické kybernetiky ve Brně; vysokoškolské studium na elektrotechnické fakultě dokončil až po roce 1977, v období postupného uvolňování poměrů. Sametovou revoluci a porevoluční politiku sledoval s rostoucí skepsí k tomu, jak noví politici zacházejí s mocí.

Na odpočinku se začal systematicky věnovat studiu filosofie, praxeologie a ekonomie — dílům Mise­se, Rothbarda, Hayeka a dalších. Výsledkem tohoto „seniorského studia“ je skriptum Teorie dobra, autorovo osobní vyrovnání s vlastními křesťanskými kořeny, zkušeností se socialismem a s tím, kolik svobody lidem ve skutečnosti nechávají demokratické státy Západu.

Text vychází z více než šedesáti titulů filosofie, teologie, logiky a ekonomie — od antiky po současnost. Mezi hlavní zdroje patří:

  • Tomáš Akvinský
  • Bible
  • John Locke
  • Adam Smith
  • Karel Engliš
  • F. A. Hayek
  • Ludwig von Mises
  • Murray N. Rothbard
  • Ayn Randová
  • Tomáš Sedláček
Zobrazit úplný seznam pramenů →

E‑kniha zdarma

Kompletní text ke stažení bez registrace, ve formátu podle chuti.

Tištěná skripta

199 Kč + poštovné. Limitovaný náklad, vydáno vlastním nákladem autora.

Objednat e‑mailem